Komunikace. Právem jedno z nejvíce se opakujících témat v Counter-Strike. I mě toto téma vždy zajímalo. Kvalita hlasových výměn v rámci mých týmů mě během her kdysi velmi ovlivňovala.
Dnes jsem v roli analytika a ještě pořád mě fascinuje, jak týmy uprostřed vypjatých situací komunikují. Kdykoliv mám k těmto surovým informacím přístup, využívám je jako neomezený zdroj pro poznávání týmů.
Čeho lze komunikací v CS:GO dosáhnout? Co přináší „dobrá komunikace“ týmu? Je to jen o tom, co říkáme, nebo nějakou roli hraje také, jak to říkáme? V tomto článku bych se s vámi chtěl zamyslet o komunikaci obecně.
Pochopení komunikace
Rozluštění soupeřovy strategie a příštích kroků je jedním z klíčů k úspěchu ve hře Counter-Strike. Pokud dokážete správně odhadnout, kde zaútočí a jak bude bránit místo po výbuchu bomby, získáváte úžasnou výhodu pro další hru. Proto může být tak nesnesitelné hrát proti wallhackingu.
V některých situacích, kdy je třeba rychle se rozhodnout, se může hodit adrenalinová vzpruha. Kontext může ospravedlnit pocit spěchu a naléhavosti ve vaší komunikaci
Jak máte porazit protihráče, který všechno ví? Moje teorie je, že efektivní komunikace mezi pěti členy týmu vás přiblíží co nejblíže situaci „wallhackingu“ Jakákoliv představa, kterou si v hlavě uděláte ohledně mapy a rozmístění nepřátel jako izolovaný hráč, závisí pouze na vizuálních a zvukových vodítkách, které získáváte z vlastního prostředí.
Můžete vidět nebo slyšet řadu protivníků a totéž platí i pro utility. Na základě toho si vytvoříte teorii, kolik lidí se nachází ve vašem blízkém okolí. Ale pořád vám chybí některé informace, abyste si mohli vytvořit přesný a dokonalý obrázek. K tomu je zapotřebí pomoc týmu rozesetého po mapě. Společně dokážete situaci vyhodnotit.
Uveďme si příklad. Představme si, že hrajete Inferno na straně útoku. Po patnácti vteřinách uslyší jeden z vašich spoluhráčů tři výbušné granáty, které někdo svrhl na Banán, a další uslyší dva zápalné granáty, jeden ve střední části a jeden v apartmánech.
- Přečtěte si více od Maniaca: Vliv únavy na výkon
Ve skupině sdílíte všechna tato vodítka, a tak máte dostatek materiálu, abyste si vytvořili obrázek přesných pozic protivníků v daném čase. Kvalita, přesnost a rychlost, s jakou uvnitř týmu komunikujete, všem pomáhá utvořit si v hlavě mapu protihráčů a dělat správná rozhodnutí. Ve hře CS:GO se situace nepřetržitě mění, proto je nanejvýš důležité podávat spoluhráčům aktuální informace ohledně změn a vývoje, který probíhá tam, kde se právě nacházíte.
Například vás mohou oklamat třemi kouři, dvěma zápalnými bombami a spoustou kroků, ale pokud po pěti vteřinách už nic neslyšíte, musíte rychle upozornit spoluhráče z týmu. Mluvil jsem sice o „obrázku“, ale je to spíše takový film, série obrázků, kterou si musíte neustále obnovovat, abyste si udrželi o situaci přehled.
Přesnost
Komunikace ale není jen o zjišťování a sdílení informací. Je to také o akci. S dobře naplánovanou strategií teoreticky nepotřebujete s ostatními členy týmu tolik komunikovat. Vždy se ale setkáte s náhodami, se kterými je třeba se rychle a správně vypořádat.
Rozdíl mezi tím, jak jste si kolo naplánovali a jak se to nakonec seběhlo, je právě něco, co musíte vyřešit komunikací. Vraťme se znovu k mapě Inferno a představme si na chvíli, že jste na straně obrany a měli jste v plánu převzít kontrolu nad Banánem. Najednou proti vám ale stojí mnohem vyšší počet nepřátel, než jste čekali. Musíte se tedy stáhnout a ukrýt na jednom z vybuchlých míst.
- Přečtěte si více: Výhody a nevýhody mezinárodních soupisek v CS:GO
Musíte si zavolat posily a kvalita koordinované reakce bude záviset téměř výhradně na vaší komunikaci. Někdy závisí výhra či prohra kola za zlomku vteřiny, na tom, zda zábleskový granát, o který jste požádali spoluhráče, přiletí včas a pomůže vám zbavit se nepřátel.
A znovu se dostáváme k rychlosti a přesnosti žádosti, která rozhoduje o výsledku. Pomocí komunikace spolupracujeme a koordinujeme snažení. Ve hře, která tak výrazně závisí na týmové spolupráci, prostě nemůžete podcenit důležitost komunikace.
Emoce a tón
Neodpustil bych si, kdybych se alespoň krátce nezmínil o emočním rozměru komunikace. Teď nemluvím o obsahu, ale o způsobu, jakým zprávu spoluhráčům pošlete. Přemýšlejte o tónu, tempu, případných povzdeších a energii, do které své informace zabalíte.
Pokud dokážete správně odhadnout, kde zaútočí a jak budou bránit místo po výbuchu bomby, získáváte úžasnou výhodu pro další hru.
Nepřeháním, když řeknu, že stejný obsah může mít na hráče z týmu mnoho různých dopadů. Emoce, dobré i ty špatné, se mohou kdykoliv během hry v týmu rozšířit a nakazit spoluhráče. Máte moc udržet v týmu klid a vyrovnanost, pokud ostatní s klidem informujete o tom, že jde nepřítel jejich směrem, nebo je naopak můžete maximálně vystresovat, když na ně budete bláznivě řvát.
Je zřejmé, že se jedná o dva protipóly a realita je zřídka tak snadná. Tím nechci říkat, že by se každá informace měla předávat šeptem. Některé situace vyžadují adrenalinovou vzpruhu, zejména, pokud je třeba rozhodnout se během několika málo vteřin – například, když na zemi leží bomba a vám zbývá osm vteřin. Kontext může ospravedlnit pocit spěchu a naléhavosti ve vaší komunikaci
- Přečtěte si více: Věčné dilema individuální důslednosti
Jde mi o to, že bychom si všichni měli uvědomovat dopad, který můžeme mít na spoluhráče. Můžeme je motivovat nebo je shodit. Můžeme je uklidnit nebo vystresovat. Všem hráčům důrazně doporučuji, aby se na to soustředili a při příští hře si rozmysleli, jak komunikují. V tom se všichni určitě můžeme zlepšit.