Mistrovství světa je nepochybně nejvýznamnější soutěží fotbalového světa. Koná se jednou za čtyři roky a právě nyní se fotbaloví příznivci těší na 64 zápasů, které se v průběhu jednoho měsíce uskuteční v Rusku. Z tohoto turnaje nicméně může sázkaře rozbolet hlava. Proč je sázení na MS tak složité? Čtěte dál a uvidíte.
V jednom ze svých článků Mark Taylor popsal svůj přístup, jak se snaží přesně předpovídat výsledky mistrovství světa 2018 (včetně jeho vítěze). Zároveň poukázal na omezení takového přístupu. V tomto článku se zaměřím právě na ta omezení. Budu se zabývat limity kvantitativního i kvalitativního přístupu.
Výsledky modelu jsou dány použitým postupem
Tvorba jakéhokoli modelu je interaktivním procesem, do nějž musí patřit i testování a sledování výsledků. O tom jsme psali v jednom z předchozích článků, kde jsme jako důležitou součást tvorby jakéhokoli modelu doporučovali i vlastní úsudek a kreativitu.
- Přečtěte si: Jak vytvořit sázkový model
Testování a sledování výsledků jsou v případě mistrovství světa omezené, protože se tento turnaj koná jen jednou za čtyři roky. U kvantitativních přístupů nejde o dosažení perfektních a skutečně pravdivých výsledků. Jde o kreativní proces, pomocí nějž jsou výsledky z reálného světa simulovány nebo vysvětlovány pomocí čísel.
Přesto je každý kvantitativní model založen na sérii předpokladů a údajů z minulosti. Problémem s mistrovstvím světa je to, že tyto minulé údaje, i pokud jsou získány během kvalifikace, jsou poněkud zastaralé.
Vezměme si třeba příklad, kdy využíváme minulé výkony týmu. Údaje z kvalifikace nejsou tak podstatné, protože na mistrovství budou týmy stát proti soupeřům jiných kvalit. Například Panama sice prošla během kvalifikace v CONMEBOL přes USA, dokázala by však projít i kvalifikační skupinou UEFA?
Nedostatek údajů znamená, že přístupy silně založené na algoritmech (kterých existuje poměrně dost) nemají stejnou výhodu jako v běžných fotbalových ligách, kde se hraje každý týden.
Nemám přitom v úmyslu naznačit, že je evropská kvalifikace náročnější. Jen že jde o situaci podstatně odlišnou od zápasů ve skupinách. Kvalifikační zápasy jsou navíc rozloženy do dvou let, během nichž výkony týmů kolísají mezi lepšími a horšími. Forma hráčů se může v průběhu roku měnit a do hry vstupují i zranění.
Tyto fluktuace lze zohlednit prostřednictvím žebříčků týmů FIFA, je však známo, že nejsou příliš realistické. Osobně si myslím, že daleko lepší předpovědi by produkovala simulace podle FIFA 2018.
Některé pokročilé modely se snaží využívat parametry hráčů. Obvykle bývají velmi složité a někdy mívají i lepší předpovědní schopnost. Výkony hráčů však závisí na struktuře týmu. Při způsobu hry používaném v jeho klubu může určitý hráč excelovat, zatímco hra v národním týmu mu nesedí.
Tlak na Messiho výkony na mistrovství světa je o to silnější, že v argentinském týmu nejsou žádní jeho spoluhráči z Barcelony. Ačkoli Mohammed Salah se v této sezóně předvádí vysloveně magicky, není to žádným důkazem, že podobných výkonů dosáhne i v egyptském mužstvu (ačkoli osobně doufám, že se jeho týmu povede dobře).
Ze stejného důvodu by bylo katastrofou použít jako parametry týmů (například frekvenci gólů) údaje z minulého mistrovství světa. Týmy se za čtyři roky výrazně změní. Vyskytly se případy, kdy finalisté nebo mistři z jednoho mistrovství předvedli na tom následujícím mizerný výkon. Také se pravděpodobně postupem času mění herní styl a čas od času se vymění trenér.
Proč má i kvalitativní přístup svá omezení
Vzpomínky na legendární týmy, jako byla Brazílie v roce 1970, Nizozemsko v roce 1974 (ačkoli se tehdy mistry nestali) a Španělsko v roce 2010, ovlivňují i jiné přístupy včetně kvalitativních předpovědí.
V jedné věděcké publikaci, na které jsem se před několika měsíci podílel (nazvané „A Public (Mis)interpretation of Brazil‘s World Cup Performance“, tedy „(Chybný) výklad brazilských výkonů na MS veřejností“) jsme hodnotili kurzy Brazílie na mistrovství světa 2014. Abych vám ušetřil čtení celého článku, stačí jeho zjištění shrnout tak, že kurzy Brazílie na celkové vítězství byly po zápase vyšší než před zápasem.
Týmy se za čtyři roky výrazně změní. Vyskytly se případy, kdy finalisté nebo mistři z jednoho mistrovství předvedli na tom následujícím mizerný výkon.
Publikace, na které jsem se podílel, došla k závěru, že šance Brazílie na získání mistrovského titulu byla před začátkem MS 25 % a jen 18 % po skončení zápasu s Kamerunem a postupu ze skupiny. Při výkopu jejich prvního vyřazovacího zápasu už byla 27 %.
Podíváme-li se zpět, je nám jasné, že ta Brazílie, kterou jsme viděli na posledním mistrovství světa, nebyl ten legendární tým známý z předchozích turnajů. Přesto se zdálo, že sázkaři podlehli zkreslenému pohledu a přikládali příliš velký význam úvodnímu dojmu.
Toto zkreslení sice bylo zpochybňováno, kdykoli Brazílie hrála (proto byly vyšší kurzy po zápasech), ale než začal další zápas, lidé na to zase zapomněli.
Takové nepřesnosti mohl způsobit i další faktor. Odborně se tomu říká zkreslení z přílišné sebedůvěry, říkejme tomu však pro jednoduchost domýšlivost. Existuje mnoho sportovních sázkařů, kteří, ať už se jim daří nebo ne, až příliš věří ve své schopnosti. Já mezi ně nejspíš patřím také.
Reálným příkladem tohoto zkreslení domýšlivců budiž to, že jsme všichni nejspíš slyšeli (nebo se na nich i podíleli) až příliš rozhovorů s lidmi, kteří vysvětlovali (někdy s naprostou sebejistotou) třeba to, že „Leicester prostě ligu vyhrát nemůže“, „Chelsea skončí mezi první čtyřkou, to je tutovka“ a „Juventus vyhraje Ligu mistrů“.
Existuje řešení problému zvaného mistrovství světa?
Jestliže má kvantitativní přístup svá omezení a kvalitativní přístup je zkreslený, znamená to, že neexistuje věděcký způsob určení adekvátních předpovědí pro mistrovství světa?
Problémem s mistrovstvím světa je to, že tyto minulé údaje, i pokud jsou získány během kvalifikace, jsou poněkud zastaralé.
Ne, pravděpodobně je to spíš výhoda. Nedostatek údajů znamená, že přístupy silně založené na algoritmech (kterých existuje poměrně dost) nemají stejnou výhodu jako v běžných fotbalových ligách, kde se hraje každý týden. Mistrovství světa navíc otevírá dveře pro příležitostné sázkaře více ovlivňované emocemi.
Cílem každé předpovědi je být přesná relativně a nikoli exaktně. Například v kancelářské předpovědní sadě (použijte třeba bezplatný soubor pro Excel z webu Scoragol.com) doporučuji být mírně kreativní, ale zas to nepřehnat.
Pokud si uvědomujete, že polovina účastníků vsadí na vítězství Německa, pak to vy raději nedělejte (což neznamená, že máte sázet na vítězství Panamy). Chcete-li porazit sázkový trh, zamýšlejte se nad různými „co kdyby“. Pokud pracujete s kvalitativním modelem, nepoužívejte k sestavení výsledků jen jedinou sadu parametrů, ale testujte jeho citlivost vůči jejich fluktuacím.
Získejte nejlepší kurzy na mistrovství světa 2018 a rady pro sázení na mistrovství světa u společnosti Pinnacle.