Jak rychle se lze naučit dovednost?

Proč je dovednost při sázení důležitá? 

Dlouhodobě ziskoví sázkaři nemají víc štěstí než jiní; jen lépe umí počítat pravděpodobnost budoucích výsledků. To znamená, že když se postupem času štěstí a smůla „vyruší“, bude posouzení toho, zda se něco stane (nebo nestane), u úspěšného sázkaře přesnější než u bookmakera – zatímco u neúspěšného sázkaře tomu tak v součtu nebude.

Naučit se mít štěstí nebo předpovídat náhodu nelze. Můžete se však naučit lépe počítat pravděpodobnosti výsledku. Ať už k tomu používáte sázkový model, soustředíte se na okrajové sázkové trhy nebo se snažíte získat výhodu pomocí statistické analýzy, můžete se při sázení naučit celou řadu dovedností a zlepšit tak své šance na zisk.

Pravidlo 10 000 hodin

Na otázku „Jak dlouho trvá naučit se nějakou dovednost?“ by někteří lidé mohli citovat knihu Malcolma Gladwella Outliers. Gladwell ve svém díle tvrdí, že v jakémkoli oboru můžete dosáhnout znalostí světové kvality za 10 000 hodin „uvážlivé praxe“.

Ačkoli je toto „pravidlo“ nejčastěji připisováno právě Gladwellovi, jeho interpretace je ve skutečnosti silně zjednodušenou verzí výzkumu provedeného skupinou psychologů (Anders Ericsson, Ralf Krampe a Clemens Tesch-Romer) a publikovaného v časopisu The Role of Deliberate Practice in the Acquisition of Expert Performance v roce 1993. 

Sázkaři by také měli pamatovat na to, že spolu se zvyšováním míry dovednosti roste i vliv náhody.

Gladwell ve své knize ignoruje dva zásadní nedostatky pravidla 10 000 hodin. Za prvé, jak poukázal Ericsson a jeho spoluautor Robert Pool v knize Peak: Secrets From the New Science Expertise, 10 000 hodin je pouhé uměle stanovené číslo (zvolené nejspíš proto, že jde o dosti velké a dobře zaokrouhlené číslo) a jde pouze o průměr převzatý z původní studie – některým lidem může stačit mnohem méně praxe, zatímco jiným výrazně více.

Navíc by sázkaři měli vždy pamatovat na to, že samotná praxe nestačí. Při učení se dovednostem také záleží na použitém přístupu. Expertem se nemusíte stát, ani pokud praxi věnujete 100 000 hodin. Zkušeným sázkařem se nestanete praxí, ale učením, přizpůsobováním, pochopením toho, co má na vaše sázková rozhodnutí vliv a sázením pouze tehdy, když je očekávaná hodnota kladná.

Jak otestovat svoji schopnost se naučit dovednost

Max Deutsch ve svém nedávném projektu Měsíc k mistrovství posunul myšlenku rychloučení do extrému. Tento samozvaný „člověk posedlý studiem“ si dal výzvu za rok perfektně zvládnout 12 různých schopností (jednu měsíčně). Šlo o dovednosti od zapamatování si balíčku karet za méně než dvě minuty až po pokus o pokoření mistra světa Magna Carlsena v partii šachu.

Ačkoli žádná z těchto dovedností přímo nesouvisela se sázením (společnost Pinnacle nicméně vypsala na Deutschův zápas proti Carlsenovi sázky), mohou se z nich sázkaři poučit. Ať už jde o logické myšlení, odhodlání nebo dostatečnou trpělivost k dosažení požadovaných výsledků, projekt Měsíc k mistrovství ukazuje význam správného přístupu a správné mentality pro dosažení cíle.

Ač i to, že Deutsch dokázal za měsíc učení a cvičení vést půlhodinový rozhovor v hebrejštině a poznat 20 náhodných hudebních not za sebou, je velice působivé, nejzajímavější bylo jeho šachové utkání proti trojnásobnému mistru světa Magnovi Carlsenovi.

Cvičení samo o sobě nestačí, při učení se dovednostem je důležitý i použitý přístup.

Namísto toho, aby se snažil porazit nejlepšího šachistu na světě jen tréninkem, změnil se tento 24letý podnikatel v podstatě v šachový počítač (nebo se o to alespoň pokusil). Vytvořil algoritmus, který vyhodnocuje správnost a špatnost potenciálních tahů pro libovolnou situaci ve hře a snaží se naučit reakci šachového počítače.

I přesto, že tomu věnoval o několik týdnů víc než plánovaný měsíc, zjistil Deutsch, že vytvořit a rozvinout úspěšný šachový algoritmus (natož si zapamatovat jeho reakce) není v určeném čase možné. Přesto s Carlsenem hrál (a prohrál). Možná se mu Magna Carlsena nepodařilo porazit, přesto metodologie a jedinečný příběh Maxe Deutscheho ukazuje sázkařům, že postup může být stejně důležitý jako výsledky. 

Paradox dovedností

Tvrzení, že na sázení nelze dlouhodobě vydělávat bez určitých dovedností, je pravdivé. Sázkaři by nicméně měli pamatovat i na to, že spolu se zvyšováním míry dovednosti roste i vliv náhody. Tomu se říká paradox dovedností

Michael Mauboussin tuto myšlenku vyslovil ve své knize The Success Equation: Untangling Skill and Luck in Business, Sports, and Investing a popsal ji na příkladu průměrného počtu baseballových odpalů. Mauboussin na otázku Stephena Jaye Goulda, proč si žádný hráč MLB od roku 1941 neudržel průměr odpalů nad 0,400, odpovídá tak, že tato hodnota není vyjádřením absolutní dovednosti, ale relativní (pálkaři v MLB se sice zlepšují, ale stejně tak i nadhazovači).

Ačkoli Mauboussinova studie tyto myšlenku představuje na příkladu sportovních výkonů, jeho tvrzení, že „snad nikde není paradox dovedností lépe vidět než v investičním světě“ ukazuje, že ji lze analyzovat i z pohledu sázení.

Zkušeným sázkařem se nestanete praxí, ale učením, přizpůsobováním a pochopením toho, co má na vaše sázková rozhodnutí vliv.

Stejně jako Wall Street jsou i sázkové trhy plné lidí, kteří se snaží dosáhnout stejného cíle a většinou i stejnými způsoby (využíváním informací, tvorbou modelů atd.) To znamená, že, jak tvrdí Mauboussin, čím větší dovednosti má trh jako celek, tím těžší je na něm najít hodnotu a tím větší vliv má náhoda.

Čím více informací je k dispozici (spolu s vlivem moudrosti davu), tím přesnější vyjádření pravděpodobnosti nějaké události vyjadřuje na něj vypsaný kurz (podle konkrétního bookmakera). Proto mnoho lidí věří, že opakované překonávání závěrečné nabídky (tedy posledního kurzu platného před začátkem akce) je známkou zkušeného sázkaře.

Proč úspěšní sázkaři potřebují víc než jen štěstí a dovednost?

To, zda budete v sázení dlouhodobě úspěšní, ovlivňují ale i jiné faktory než jen náhoda a dovednost. Jde například o technické aspekty (například správa dostupných peněz) nebo o ochodu učit se a tvrdě pracovat.

Informace mají při sázení zásadní význam. Pokud se dozvíte správné informace dříve než ostatní a dost rychle zareagujete, může to být klíčem k úspěchu. Pokud ale zareagujete příliš pomalu nebo vsadíte na základě chybných informací, může vás to přijít draho.

Sázkaři by neměli přehlížet ani psychologii sázení. Ať už je to pochopení vlivu behaviorálních zkreslení na rozhodovací proces nebo rozvíjení vlastností potřebných k tomu, abyste úspěšně překonali nástrahy sázení, je cesta k výhře nad bookmakerem plná neustálého učení.