Co je Fibonacciho systém sázení

Systémy progresivního sázení nejsou nejpřitažlivější formou sázení na fotbal, ale někdo tvrdí, že se na nich dá nejvíce vydělat. Podrobili jsme Fibonacciho systém sázení důkladnému zkoumání, abychom se přesvědčili, jestli získané peníze stojí za riziko.

Základ Fibonacciho strategie sázení na fotbal, kterou v roce 2007 publikovali Fragiskos Archontakis a Evan Osborne, je jednoduchý: vsaďte si na remízu a pokud nevyhrajete, vsaďte si na jinou. Tento proces opakujte, dokud nevyhrajete. Existují jenom dvě další – a zásadní pravidla – která je třeba dodržovat:

Na remízu sázejte, jenom pokud je pravděpodobnost vyšší než 2,618.
Vsazenou částku navyšte způsobem, který vychází z Fibonacciho sekvence: 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21 atd.

Tento nápad vychází z teorie z roku 1989, že remíza se bookmakerům nejhůře odhaduje, čehož lze využít. Hlavní myšlenka spočívá v tom, že dokud vsazenou částku neustále navyšujete, jakákoli výhra nakonec překoná vaše předchozí ztráty.

Fibonacciho strategie v praxi

Když se podíváme na data z Premier League z let 2011/12, zjistíme, že bylo dosaženo celkem 93 remíz z 380 zápasů – to znamená, že 24,5 % ze všech zápasů skončilo s nerozhodným výsledkem. Zajímavé je, že kurzy na potenciální remízu ve všech 380 nerozhodných zápasech byly nad prahovou hodnotou 2,618, kterou Archontakis a Osborne doporučovali jako dolní limit.

To znamená, že v průměru by se sázka měla vyplatit každé čtyři hry. To znamená, že vítězná vsazená částka bude čtyřnásobkem Fibonacciho čísla: 3, když bude celková vsazená částka pokaždé 140 Kč (vítězná sázka připočtená k neúspěšným třem sázkám před ní: 1, 1 a 2). Když vezmeme v úvahu, že průměrné kurzy na remízu v průběhu sezóny činily 4,203, znamená to, že by průměrné výhry byly 252,2 Kč (vsazená částka 60 Kč vynásobená kurzem), se ziskem 112,2 Kč po odečtení výše částky.

Při více než 380 hrách to odpovídá teoretickému zisku 35 734 Kč – to vše při počátečním vkladu pouhých 20 Kč.

Nevýhody Fibonacciho strategie

Existuje řada praktických omezení, kvůli kterým Fibonacciho sekvence negeneruje peníze. Začněme tím, že spousta zápasů se hraje souběžně, to znamená, že neexistuje možnost navýšit vsazenou částku na další Fibonacciho číslo, pokud nenastane remíza, protože zápasy skončí ve stejnou dobu. Sázkaři by místo toho mohli uvažovat, že použijí Fibonacciho sekvenci sázení u jednotlivých týmů.

Tato metoda však znamená, že dlouhé série bez remíz by mohly způsobit značné trhliny v bankovních zůstatcích sázejících. Když se podíváme na nejdelší sérii bez remízy v Premier League (Manchester United v letech 2008/09), zjistíme, že tým Red Devils odehrál 20 zápasů bez remízy až do zápasu s Arsenalem, který skončil nerozhodně 0–0.

Vzhledem k tomu, že Fibonacciho sekvence roste exponenciálně, museli by sázkaři na tento poslední zápas vsadit 10 946 £, aby sekvenci dodrželi. Každý, kdo tento systém sázení dodržuje, by včetně této sázky musel vsadit 573 120 Kč, což je pro systém, který obvykle poskytuje výhry ve výši 420 Kč, ohromná částka. Zajímavé je, že kurzy na remízu v tomto zápasu však byly 4,10, což by znamenalo výhru ve výši 897 572 Kč neboli zisk 324 452 Kč. S využitím Fibonacciho modelu zvýšené částky také zajišťují ohromné výsledky.

Vysvětlení Fibonacciho sekvence

Fibonacciho sekvence je v matematice jednou z nejznámějších číselných sekvencí a charakterizuje ji tento jednoduchý vzorec:

N³ = N¹ + N²

To znamená, že (po dvou prvních číslech) je každé další číslo v sekvenci součtem dvou předcházejících čísel. Fibonacciho sekvence například začíná 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13 a 21. Při pohledu na začátek sekvence:

N¹ = 1, N² = 1 a proto N³ = 2
N¹ = 1, N² = 2 a proto N³ = 3
N¹ = 2, N² = 3 a proto N³ = 5
N¹ = 3, N² = 5 a proto N³ = 8

Závěrem – znamená to, že Fibonacciho model funguje?

Stejně jako Fibonacciho sekvence sama o sobě je i Fibonacciho strategie sázení nejlépe oceňovaná jako matematický koncept. Stejně jako progresivní systémy sázení fungují tyto nápady skvěle, když jsou poskytovány s neomezenými bankrolly a bez limitů. Když ale vezmeme v úvahu reálná omezení, Fibonacciho systém podléhá stejnému osudu jako reálné sázení – tedy velké neznámé.

Když použijeme výše uvedený příklad Manchesteru United, sázející by musel riskovat celkem 573 120 Kč při více než 21 příležitostech, aby získal 324 440 Kč. Každý bez konečné částky 218 920 Kč, kdo by musel zadat konečnou vítěznou sázku, by byl o 400 000 Kč lehčí bez výhledu na jakoukoli návratnost.

Protože každý v určitém okamžiku dosáhne limitu – ať už kvůli vyčerpání bankrollu nebo kvůli sázkové kanceláři – Fibonacciho sekvence nemůže pokračovat donekonečna a v dlouhodobém horizontu proto s největší pravděpodobností není zisková.