Mnoho „příležitostných“ sázkařů si své sázky vybírá „pocitově“ podle toho, co si o průběhu či výsledku dané akce myslí. S takovým přístupem nicméně zpravidla nebudoou vaše sázky dlouhodobě ziskové. Znamená to, že zkušenější sázkaři mohou intuici ze sázení úplně vyloučit?
Jak může při sázení pomoci intuice?
Ve své knize nazvané „Blink: The Power of Thinking Without Thinking„ (Mrknutí oka: Síla bezmyšlenkovitého myšlení) se Malcolm Gladwell zabývá myšlenkou intuice. Proč intuitivní nevědomá rozhodnutí učiněná na základě zdánlivého minima informaí tak často vedou k lepším výsledkům než lépe informované a promyšlenější volby?
Podívejte se například na talent tenisového trenéra Vica Bradena. Braden dokázal říci, zda hráč udělá dvojchybu, ještě předtím, než se tenisová raketa vůbec dotkla míčku. Vic nevěděl, jak to dělá. Byla to jen okamžitá myšlenka, která ho intuitivně napadla.
Když sledoval zápas v Indian Wells, předpověděl Braden správně 16 ze 17 dvojchyb ještě předtím, než k nim došlo. Přitom 91,1 procent druhých pokusů o podání dopadlo dobře.
Intuice a rozsáhlé sady údajů
Jako rozsáhlé sady údajů („big data“) se označují „extrémně velké datové sady, v nichž lze pomocí počítačové analýzy hledat vzory, trendy a souvislosti, zejména ve vztahu k lidskému chování a interakcím“. Něco vzdálenějšího od utváření okamžitých intuitivních názorů jen tak nenajdete.
Rozsáhlé sady údajů mohou ukázat oblasti, kde nemusí být intuice a subjektivní moudrost přesné. Mezi dobré příklady patří sledování informací o baseballu (
To však neznamená, že se tyto dvě věci až tolik liší.
V knize „Everybody lies“ (Lžou všichni) Seth Stephens-Davidowitz tvrdí, že schopnost Vica Bradena předpovídat dvojchyby je svým způsobem určitou analýzou údajů.
Draden už viděl miliony podání a dokázal intuitivně vnímat náznaky dvojchyby, ještě než k ní došlo. Na základě analýzy hráčova úderu a jeho srovnání s bezpočtem pokusů o podání, která už viděl, byl schopen vypočítat pravděpodobnost dvojchyby.
Pokud by při něm bylo možno využít vstupy, které měl k dispozici Braden, fungovalo by předpovídání dvojchyb založené na údajích stejně. V podstatě by vzalo tyto vstupy a porovnalo je se stejnými údaji o všech ostatních podáních v databázi. Z toho by zjistilo podobnost s jinými dvojchybami.
Intuice a sázení na sporty
Podívejme se na níže uvedené kurzy běžného zápasu La Liga mezi Barcelonou a Realem Madrid:
Pokud máte se sázením na sporty zkušenosti, okamžitě si všimnete, že s těmito kurzy je něco špatně. Člověk, který něco ví o posuzování pravděpodobnosti fotbalových zápasů, intuitivně vidí, že implikovaná šance na vítězství Barcelony je podle kurzů příliš nízká.
A je to správný závěr. Protože tyto kurzy byly ve skutečnosti společností Pinnacle vypsány na zápas Belgie vs. Tunisko na mistrovství světa 2018.
Jestliže talent Vica Bradena byl příkladem intuice v akci, mohlo by podobnou schopnost být možno využít i při sázení na sporty. Pokud koneckonců mozek zkušeného sázkaře dokáže fungovat jako superpočítač, je docela možné, že
Nepochybně exostují úspěšní sázkaři, například Lewis Deyong, kteří svůj úspěch připisují intuitivnímu určení pravděpodobnosti.
- Přečtěte si: Co je to klam přeživších?
Pokud by sázkař dokázal získat schopnost podobné úrovně, pak by mohl dosahovat zisku i jen při intuitivním sázení. Je to však reálná možnost?
Omezení intuice
Problémem při takovém sázení je to, že abyste dosáhli dlouhodobé ziskovosti, musíte sledovat ohromné množství věcí a sázet na mnoho akcí. Nelze realisticky očekávat, že budou kurzy tak nepřesné jako ty výše uvedené.
Při pohledu na kurz by sázkař měl být schopen vidět, zda je v příslušném modelu potenciální chyba a zda by tipy bylo možno zdokonalit a zlepšit jejich přesnost.
Mít takové znalosti, abyste mohli sázet na celou řadu různých akcí a mít přitom výhodu, by bylo jako chtít po Vicovi Bradenovi, aby se pokusil předvídat dvojchyby ve stovkách nebo dokonce tisících současně hraných zápasů.
Braden svojí intuicí mohl umět vycítit dvojchyby v jednom určitém zápasu, ale kdyby se o to pokusil ve více utkáních, rychle by to překročilo jeho možnosti.
Příklad popisující tento problém najdeme v anekdotě vyprávěné zkušeným fotbalovým analytikem Tedem Knutsonem. Týká se jeho rozhovoru s někdejším trenérem amerického národního týmu Bobem Bradleyem.
Knutson Bradleyovi vysvětlil, jak se pracuje s očekávaným počtem gólů. Ten ale poukázal na to, že tento způsob analýzy fotbalu má několik potenciálních nedostatků. Bradley tvrdil, že při sledování gólové šance dokáže intuitivně vycítit šanci na gól lépe, než by ji dokázal vypočítat z údajů.
Knutson to sice chápal, nicméně správně podotkl, že „Bob nedokáže pohledem vyhodnotit každý kontakt s míčem v každém zápase ve 27 různých ligách“. Bradleyova intuice sice díky zkušenostem může být v izolovaných případech přesnější než údaje, nelze ji ale využít v celém obrovském rozsahu zápasů tak, aby se mohla vyrovnat informacím, které lze získat z rozsáhlých datových sad.
Proč je důležitá velikost vzorku
Dalším omezením intuitivního přístupu je neschopnost vyslovené předpovědi testovat. Přístup založeny na údajích lze uplatnit na minulé zápasy a otestovat na mnoha utkáních. Naopak vzorek u intuitivního sázkaře nemusí nikdy dosáhnout takové velikosti, aby jej bylo možno s důvěrou prohlásit za ziskový.
- Přečtěte si: Jak často profesionální sázkaři skutečně vydělávají?
Sázkař s lepší intuicí by možná dokázal při menším počtu sázek získat dostatečně velkou výhodu, aby byl trvale v zisku. Ale rozhodně by to bylo náročné.
Patří do sázení na sporty intuice?
Ačkoli sázková strategie postavená výhradně na intuitivních soudech s největší pravděpodobností úspěšná nebude, nepochybně existují pádné argumenty, proč je v sázkových modelech použít.
Představte si, že model z nějakého důvodu doporučuje vsadit ve výše zmíněném zápase na Real Madrid. Při pohledu na kurz by sázkař měl být schopen vidět, zda je v příslušném modelu potenciální chyba a zda by tipy bylo možno zdokonalit a zlepšit jejich přesnost. Tím
Stejně tak ale mohou údaje ukázat, že sázkařův intuitivní názor na tento zápas je ve skutečnosti špatný. Možná se Barceloně
Pokud bychom ze strategie sázení veškerý vliv intuice odstranili, připravili bychom se o obrovský zdroj dat. Stejně tak pokud bychom se spoléhali jen na intuici, byl by to velmi riskantní přístup závislý výhradně na přesnosti toho, jak jako sázkaři dokážeme vnímat pravděpodobnosti. A ta velmi snadno může být menší, než si myslíme.
Stejně jako v mnoha jiných případech je snad nejlepším způsobem, jak vytvořit úspěšnou sázkovou strategii, oba přístupy spojit.
Ideální je propojit dobrou intuici, jakéhosi Vica Bredena sportovního sázení, s celou škálou dostupných údajů a vytvořit kvalitní daty řízený model. Obě složky ze sebe vzájemně mohou profitovat. Zdá se tedy, že zcela v sázení zavrhovat intuici by byla škoda.