Co nám říká úspěšnost při brejkbolech?

Píše se 27. leden 2017 a právě probíhá semifinále mužů na Australian Open. Grigor Dimitrov se chystá na utkání s Rafaelem Nadalem, v němž mu jde o finále s Rogerem Federerem.

Tenisová média, příznivci i sázkaři začínají věřit bombastickým zprávám, které se o Dimitrovovi šíří: že se ve věku téměř 26 let konečně zařadí mezi elitu a naplní svoji pověst „Malého Feda“.

Nad očekávání dobré výsledky při brejkbolech

Čísla však mluví jinak. Dimitrov měl v roce 2017 při sérii 10 výher z 10 utkání při svých podáních o 9,7 % větší úspěšnost zvrácení brejkbolu (ve srovnání s očekáváním) a o 3,4 % větší úspěšnost získání brejkbolu (oproti očekáváním) v případě, že podával soupeř. 

Dlouhodobě udržet takový výkon je v podstatě nemožné – a bylo tedy více méně jisté, že se u Dimitrova dříve či později projeví regrese k průměru. Ten den vyhrál Nadal v pěti setech. Po této porážce Dimitrov přesto získal titul na následujícím turnaji v Sofii, přičemž na cestě k titulu prohrál jediný set.

Dlouhodobě udržet takový výkon je v podstatě nemožné – a bylo tedy více méně jisté, že se u Dimitrova dříve či později projeví regrese k průměru.

Bombastické zprávy se šířily dál a není tedy překvapivé, že ve všech svých zápasech v Bulharsku měl kurz 1,41 nebo lepší – přečtěte si, jak v handicapovém sázení na tenis využít toho, je-li hráč považován za tak jasného favorita.

Mezi Sofií a French Open ovšem Dimitrov vyhrál jen pět z 12 zápasů, přičemž pětkrát prohrál jako favorit s kurzem 1,50 nebo lepším. A média brzy přestala být tak nadšená. Přesně podle očekávání došlo k regresi k průměru a ukázalo se, že Dimitrov není o nic lepší než na konci sezóny 2016 – na první desítku nestačí, ale v první dvacítce se drží bezpečně.

Variance, nikoli forma

Takové fluktuace se často označují za „formu“, ačkoli přesněji bychom jim měli říkat variance. Pro hráče je velmi obtížné udržet si u brejkbolů v průběhu několika sezóm výkon překonávající očekávání, jak při podání, tak při obraně – pokud víte, jak sázet na tenis, určitě víte i to, jak důležité mohou brejkboly být.

S ohledem na to byla provedena analýza, jejímž cílem bylo posoudit, zda byl trh zaujatý ve prospěch hráčů, jejichž výsledky při brejkbolech byly nad očekávání dobré, jak tomu bylo u výše zmíněného Dimitrova v zápasu na Australian Open.  

Za prvé stojí za to se podívat na to, zda hráči turnajů ATP, kteří jsou dobří v podáních, také zvrátí více brejkbolů, než bylo očekáváno. Pomocí jednoduchého výpočtu (% udržených podání - % prohraných podání) můžeme zjistit, kteří hráči z první stovky se nejvíce orientují na podání.

Pro tento vzorek jsme použili údaje o hráčích z první stovky žebříčku na konci sezóny 2016 (aby byl hráč do vzorku zařazen, musel v roce 2016 odehrát alespoň deset zápasů na významných turnajích).

Většina uvedených jmen by znalce tenisového světa neměla překvapovat. Hráči s dalece největším zaměřením na podání v turné ATP jsou Ivo Karlović a John Isner.

Při tak velkých procentech udržení podání, odvozených od velkého počtu získaných podání, je zřejmé, že tito hráči budou mít i velké procento udržených brejkbolů. Jak je vidět v následující tabulce, těmto hráčům se na významných zápasech dařilo udržet si podání při brejkbolu soupeře daleko častěji, než bylo na hlavních turnajích ATP v roce 2016 průměrné (60,7 %).

Průměrný hráč žebříčku ATP v hlavních zápasech zabrání při svém podání soupeřovi využít o 2,8 % méně šancí na brejkbol, než kolik při podáních získá bodů, a promění o 2,8 % šancí na brejkbol více, než kolik získá bodů při soupeřově podání. Z těchto čísel lze spočítat, jak plní či neplní očekávání na využití brejkbolů.

Pokud to započteme, šest z deseti hráčů nejvíce zaměřených na podání při brejkbolech neplnilo očekávání, přičemž nejvíce to platilo pro Gillese Mullera a naopak Horacio Zeballos s určitým náskokem nejvíce očekávání překonával. Z hlediska toho, zda hráči zaměření na podání nadprůměrně překonávali očekávání při získávání důležitých bodů, jde tedy o neprůkazná data.

Trh nadhodnocuje varianci

Pojďme se ale podívat hlouběji. Níže uvedená tabulka ukazuje 10 hráčů, kteří v roce 2016 nejvíce překonali očekávání při proměňování brejkbolů. Pomocí těchto a dosavadních údajů z utkání hlavního turné 2017 můžeme posoudit, zda trh tyto hráče přeceňoval poté, co jim v roce 2016 byla nakloněna variance.

Pokud bychom na tyto hráče v roce 2017 slepě vsadili hypotetických 100 liber, dostali bychom následující výnosy:

Jak je vidět, slepě vsadit na hráče, kteří v roce 2016 nejvíce překonali očekávání při proměňování brejkbolů, by podle dosavadních výsledků letošního roku vedlo ke katastrofě: za 226 zápasů by vám takové sázky přinesly návratnost -9,62 %. 

Ve výsledku to znamená, že trh přecenil „formu“ a úroveň schopností těchto hráčů kvůli tomu, že v předchozím roce získali nečekaně hodně důležitých bodů. S výjimkou Dana Evanse – který má momentálně zákaz hry – a do určité míry i Horacia Zeballose se všichni uvedení hráči v roce 2017 vrátili k průměru.

Slepé sázky na tyto hráče by tedy dopadly mizerně. Pokud byste ale jejich návrat k průměru předpokládali a vsadili naopak proti nim, návratnost vašich investic by byla kladná. Je také zajímavé podívat se na to, zda sázky na hráče, kteří při brejkbolech v roce 2016 nejvíce nesplnili očekávání, by v roce 2017 přinesly kladnou návratnost, a tedy zda trh jejich schopnosti podcenil.

Je zajímavé, že Dimitrov, který na počátku letošního roku proměňoval brejkboly tak výrazně častěji, než se očekávalo, měl v roce 2016 ve stejné charakteristice ve skutečnosti významně horší výsledky, než jaká byla očekávání. To výborně ukazuje, jak snadno si lze zmýlit varianci s formou.

Návrat k průměru

Slepé sázky na tyto hráče by měly poněkud smíšené výsledky. Při hypotetické sázce 100 liber ve 274 zápasech by to však, v čele s Rogerem Federerem, který v letošní sezóně vyhrál 34 ze 36 zápasů*, přineslo téměř 6% návratnost investic.

* Údaje z doby před semifinále Rogers Cup

Shrňme si, co jsme v tomto článku zjistili. Při pohledu na údaje za rok 2017 o hráčích, kteří v roce 2016 proměňovali brejkboly častěji nebo naopak méně často, než se očekávalo, vidíme u obou skupin zřejmý příklad jevu zvaného návrat k průměru. Dále je vidět, že trh tento jev správně nezohlednil.

Další výzkum za předchozí roky, v němž by bylo možno použít větší statistický vzorek, by mohl čtenáře odměnit zajímavou možností, jak na sázkovém trhu získat výhodnou pozici. Zajímají vás další rady o sázení na tenis? Přečtěte si nejzajímavější příspěvky z diskusního dne o sázení na tenis, který uspořádala společnost Pinnacle.