II 12, 2021
II 12, 2021

Mohou koeficienty UEFA nabízet informace pro sázení na Ligu mistrů?

Co jsou koeficienty UEFA?

Jakou roli hrají koeficienty v Lize mistrů?

Jak často vyhrává tým s vyšším koeficientem?

Koeficient UEFA a statistiky Ligy mistrů

Mohou koeficienty UEFA nabízet informace pro sázení na Ligu mistrů?

Koeficienty UEFA sice nedokonale, ale přímočaře hodnotí, které týmy v nedávné době podávaly v evropských klubových soutěžích konzistentně dobré výsledky. Do jaké míry se na ně můžeme spolehnout, že nám pomohou předpovídat výsledky utkání Ligy mistrů?

Co jsou koeficienty UEFA?

Každému týmu, který soutěží v Lize mistrů UEFA a Evropské lize, je přiřazen koeficient. Koeficientové body se přidělují na základě výsledků jednotlivých zápasů v turnaji v kombinaci s tím, jak daleko v něm tým postoupil.

V Lize mistrů se koeficientové body udělují následovně:

Koeficientové body Ligy mistrů UEFA

Událost

Body

Výhra v utkání

2

Remíza v utkání

1

Kvalifikace do skupinové fáze

4

Kvalifikace do 16. kola

5

Kvalifikace do čtvrtfinále, semifinále a finále

1 za kolo

Maximální počet koeficientových bodů, který může tým Ligy mistrů v celé sezóně získat, je 38 (pozn.: v sezóně 2019/20 mělo čtvrtfinále a semifinále pouze jednu část a za výhru se přidělovaly tři body, proto Bayern Mnichov získal 36 bodů z možných 36).

Koeficienty UEFA nabízejí vypočítaný odraz toho, jak se týmu v evropských soutěžích v posledních sezónách dařilo.

V Lize mistrů hrají koeficienty UEFA hlavní roli při rozlosování ve skupinové fázi, kdy se 32 kvalifikovaných týmů rozdělí do čtyř skupin po osmi. Skupina 1 se skládá z vítězů Ligy mistrů a Evropské ligy z minulé sezóny, plus z šesti mistrů šesti nejlepších evropských lig podle koeficientů (pokud některý z těchto šesti týmů vyhrál Ligu mistrů nebo Evropskou ligu, použijí se vítězové sedmé a osmé nejlepší ligy).

U skupin 2, 3 a 4 se zbývajících 24 týmů obsadí podle koeficientu, který nashromáždily během předchozích pěti sezón. V důsledku tohoto systému se může stát, že tým z první skupiny bude mít nižší koeficient než tým v kterékoli z ostatních tří.

Pravděpodobně nejdůležitější věcí, na kterou je u koeficientů UEFA třeba pamatovat, je to, že se nesnaží hodnotit schopnosti týmu přímo, ale nabízí spíše vypočítanou reflexi toho, jak se jim v evropských soutěžích v posledních letech dařilo.

Například, když Liverpool vyhrál Ligu mistrů v sezóně 2018/19, byl klub na začátku turnaje podle svého koeficientu hodnocen pouze jako 16. nejlepší tým v lize. To do značné míry způsobila skutečnost, že se v letech 2013/14 a 2016/17 neúčastnil žádné evropské soutěže.

Jak často vyhrává tým s lepším koeficientem?

Jednoduchým způsobem, jak měřit širokou užitečnost koeficientů UEFA, je posoudit, kolik týmů, které měly jeden ze dvou nejvyšších koeficientů ve své skupině Ligy mistrů, úspěšně postoupilo do 16. kola, a kolik následných vyřazovacích utkání vyhrál tým s vyšším koeficientem.

Zde jsou statistiky tohoto pohledu za posledních pět sezón v Lize mistrů:

Sezóna

Týmy se dvěma nejlepšími koeficienty, které postoupily ze své skupiny

Vyřazovací zápasy, které vyhrál tým s vyšším koeficientem

2016/17

14 z 16

11 z 15

2017/18

9 z 16

11 z 15

2018/19

12 z 16

5 z 15

2019/20*

12 z 16

5 z 15

2020/21

10 z 16

-

To znamená, že během této doby, pokud měl tým jeden ze dvou nejvyšších koeficientů ve své skupině Ligy mistrů, postoupil v 71,25 % případů do další fáze. 58,33 % vyřazovacích zápasů vyhrály týmy s vyšším koeficientem.

To můžeme považovat za celkem silné a slušné míry návratnosti. Alespoň do určité míry to naznačuje, že silný koeficient ukazuje na produktivní sezónu v Lize mistrů. Tyto statistiky však nezohledňují konkrétní týmy – a zejména rozdíl v koeficientu mezi nimi.

Pro účely přesného vyhodnocení toho, jak často z utkání Ligy mistrů vychází vítězně tým s vyšším koeficientem UEFA, jsme použili výsledky 471 utkání během turnajů 2017/18, 2018/19 a 2019/20 plus ze skupinové fáze 2020/21. Použili jsme koeficienty, které týmům patřily na začátku této sezóny.

Týmy, které měly vyšší koeficient UEFA, jsme rozdělili do tří skupin: týmy, jejichž koeficient byl o 0,5 až 19,5 bodů vyšší než měl jejich soupeř (skupina 1), týmy s koeficientem vyšším o 20 až 39,5 bodů (skupina 2) a týmy, které měly koeficient vyšší o minimálně 40 bodů (skupina 3).

Jak velký význam má velikost rozdílu v koeficientu UEFA

Výhra

Remíza

Prohra

0,5 – 19,5 bodů (skupina 1)

36,84 %

28,07 %

35,09 %

20 – 39,5 bodů (skupina 2)

46,57 %

23,28 %

30,15 %

40 bodů a více (skupina 3)

61,70 %

19,15 %

19,15 %

Na první pohled můžeme z těchto dat (celkem bez překvapení) vyčíst, že velikost rozdílu v koeficientu UEFA oproti soupeři je přímo úměrná míře vyhraných utkání, které si tým v Lize mistrů připíše.

Ve všech třech skupinách týmy sice vyhrály více zápasů než jich prohrály, ale ve skupině 1 představoval vyšší koeficient jen nepatrnou výhodu, zatímco týmy ze třetí skupiny zaznamenaly více než trojnásobek vítězných utkání oproti prohrám. Zajímavé také je, že tým s vyšším koeficientem, který vyhrál těsnou většinu svých zápasů (54,41 %), zaznamenal více prohraných her (24,31 %) než remíz (21,28 %).

Na tyto výsledky se můžeme podívat i z konkrétnějšího úhlu. Například zda má na výhodu vyššího koeficientu vliv utkání na domácím hřišti nebo na hřišti soupeře:

Jak velký význam má velikost rozdílu v koeficientu UEFA

Domácí

Hosté

Výhra

Remíza

Prohra

Výhra

Remíza

Prohra

0,5 – 19,5 bodů (skupina 1)

41,37 %

34,48 %

24,15 %

34,48 %

27,58 %

37,94 %

20 – 39,5 bodů (skupina 2)

58,97 %

15,38 %

25,65 %

33,33 %

33,34 %

33,33 %

40 bodů a více (skupina 3)

66,10 %

15,25 %

18,65 %

57,80 %

22,02 %

20,18 %

Zdá se, že výše určený proporcionální vztah platí pro domácí duely. Ve výsledcích na hřišti soupeře však hraje jen minimální roli. Týmy ze skupin 1 a 2 zaznamenaly u venkovních utkání více porážek než výher. Skupina 2 měla dokonce méně vítězství než skupina 1.

To naznačuje, že aby měl tým v Lize mistrů oproti soupeři co nejlepší výchozí pozici bez ohledu na místo utkání, potřebuje koeficient vyšší o alespoň 40 bodů. Taková míra převahy je často možná pouze v případě, že druhý tým za posledních pět let vynechal alespoň jednu sezónu evropské soutěže anebo se mu dlouhodobě nedaří kvalifikovat se ze skupinových fází jedné z hlavních evropských soutěží.

Tyto zápasy lze sledovat i z další perspektivy: zda existuje rozdíl v počtu vyhraných utkání ve skupinové a ve vyřazovacích fázích. Na základě výše zmíněných statistik bychom očekávali, že u vyřazovacích fází budou míry výhry nižší.

Jak velký význam má velikost rozdílu v koeficientu UEFA

Skupinová fáze

Vyřazovací fáze

Výhra

Remíza

Prohra

Výhra

Remíza

Prohra

0,5 – 19,5 bodů (skupina 1)

37,36 %

34,09 %

28,55 %

28,57 %

21,43 %

50,00 %

20 – 39,5 bodů (skupina 2)

45,44 %

31,48 %

23,08 %

47,62 %

0,00 %

52,38 %

40 bodů a více (skupina 3)

66,30 %

18,23 %

15,47 %

45,65 %

19,57 %

34,78 %

Ve skutečnosti to opět naznačuje, že výhody koeficientů hrají aktivnější roli v zápasech ve skupinové fázi. Skupina 2 sice vykazuje vyšší míru výher ve vyřazovací fázi než ve skupinové, ale týmům se podařilo pouze vyhrát více utkání než ve skupinové fázi prohrály.

U všech tří skupin se míra proher ve vyřazovacích fázích oproti utkáním ve skupině významně zvýšila. U skupin 2 a 3 se více než zdvojnásobila. Týmy ze skupiny 1 ve skutečnosti prohrály ve vyřazovacích fázích polovinu zápasů, což naznačuje, že vyšší koeficient nepředstavoval žádnou znatelnou výhodu.

Jsou koeficienty UEFA pro sázející užitečným nástrojem?

Výše uvedená data nastiňují několik zajímavostí. Nejvýraznějším naznačením je, že tým s největší pravděpodobností vyhraje skupinový zápas Ligy mistrů, pokud hraje doma.

Užitečnost koeficientů UEFA má však celou řadu proti.

V žádném případě se nejedná o přelomovou informaci, ale zdá se, že utkání ve skupině lze předvídat snadněji než vyřazovací fáze a že povaha turnaje dává výhodu zkušenějšímu týmu.

Jako praktický zdroj informací mají koeficienty UEFA zjevná omezení. Pět sezón je ve fotbale dlouhá doba, během níž mohou kluby a jejich hráči, trenéři a finanční situace projít významnými změnami.

Skutečnost, že koeficienty jsou založeny na akumulovaných výsledcích z tohoto časového rámce, může také neúmyslně naznačovat, že výkony týmu v evropských soutěžích jsou konzistentnější než jak tomu ve skutečnosti je.

Například na začátku sezóny 2020/21 se Ajax chlubil 21. nejvyšším koeficientem UEFA a dosahoval na 69,5 bodů. 49 z těchto bodů však klub nashromáždil během dvou sezón, ve kterých se dostal do finále Evropské ligy a do semifinále Ligy mistrů. V dalších třech sezónách se jim dvakrát nepodařilo kvalifikovat se do skupinové fáze Ligy mistrů a jednou z ní byli vyřazeni.

O koeficientech lze rovněž pochybovat v souvislosti s tím, že kombinují výkony v Lize mistrů a Evropské lize a mezi těmito dvěma je prokazatelná propast v kvalitě – z posledních pěti vítězů Evropské ligy žádný v následující sezóně neprošel přes 16. kolo Ligy mistrů. Koeficient nakonec také nikdy nebude schopen určit formu, zranění nebo jakýkoli jiný vývoj, který by mohl diktovat pravděpodobnost, že tým vyhraje konkrétní zápas.

Koeficienty UEFA jsou pro sázejícího užitečné možná tehdy, kdy přikládá význam předchozím výsledkům a trendům v rámci sázení na fotbal.

Stejně jako mnoho jiných sázkových nástrojů, které vychází z dat, by neměly být jediným zdrojem informací. Nejlépe pravděpodobně poslouží jako jedna z mnoha složek výzkumu, které byste měli před vsazením na zápas Ligy mistrů využít.

Informační zdroje o sázení – Abyste mohli lépe sázet

Informační zdroje o sázení společnosti Pinnacle jsou jednou z nejrozsáhlejších sbírek odborných článků a rad o sázení, jaké na internetu najdete. Zajímavé informace v ní najdou sázkaři bez ohledu na míru svých zkušeností. Naším cílem je zprostředkovat lidem znalosti, aby mohli lépe sázet.