Hledání pravdy

Úspěchy v sázení nakonec vždy závisí na získání přesných informací. Ty mohou mít podobu jak placeného zdroje údajů, tak i náhodně zaslechnuté konverzace. Na zdroji ve skutečnosti nezáleží, dokud jsou informace přesné a vy se k nim dostanete jako první.

Hledání pravdy

Pro většinu sázkařů, kteří nemají optické připojení, sofistikované modelovací systémy ani kontakty na vhodných místech, jsou nicméně důležité informace tohoto druhu mimo hru; využívají tedy zprávy z druhé ruky z internetu a soiálních sítí, což představuje problém. Vzhledem k hodnotě informací si je lidé, kteří je znají, často nechávají pro sebe, zatímco ti, kteří hlasitě mluví, nezřídka ve skutečnosti neví nic. Lidská povaha však zoufale touží po zajímavých zprávách.

Říká se, že Winston Churchill jednou vyslovil aforismus, který elegantním způsobem naznačuje, proč se dezinformace šíří rychleji než fakta. „Lež už je na půl cesty kolem světa, než si pravda vůbec stačí obléci kalhoty.“

Samozřejmě to není vždy tak snadné, aby byly informace jen správné a špatné, lživé nebo pravdivé. Mnoho z toho, co je vydáváno za odborné informace, však nepochybně má přinejmenším pochybný původ. Připadá vám, že přeháním? Tak si poslechněte, co řekl Anthony Adornato, docent žurnalistiky na Roy H. Park School of Communications při Ithaca College o průzkumu amerických médií [Forces at the Gate – 9. května 2016¹].

„Třetina respondentů uvedla, že jejich stanice převzaly informace ze sociálních sítí, o nichž bylo později zjištěno, že jsou nepravdivé nebo nepřesné. Jeden z nejvíce překvapujících závěrů této studie je, že 40 % redakcí, v nichž platí zásady ohledně sociálních sítí, uvedlo, že tyto zásady neobsahují postupy pro ověřování obsahu ze sociálních sítí před jeho uveřejněním ve zpravodajství.“

Další studie, kterou v roce 2015 provedl Media Insight Project², naznačuje, že 88 % z lidí narozených kolem přelomu tisíciletí pravidelně čerpá zprávy z Facebooku.

Pravda je jako poezie 

Nechci vás zatěžovat spoustou citací, přesto si neodpustím ještě jednu, která ukazuje na lidskou povahu a vysvětluje, proč jsou lži a dezinformace často zajímavější než realita. Michael Lewis, autor díla Big Short and Flash Boys, prý jednou zaslechl v baru ve Washingtonu DC tuto větu: „Pravda je jako poezie. A poezii většina lidí nesnáší.“

Tento drsný popis naší slabosti pro lži pak Lewis využil ve svém komentáři k finanční krizi v roce 2008, v němž se snažil osvětlit, proč bylo tak málo lidí připraveno zpochybnit obecně rozšířený názor v době, kdy se blížilo splasknutí realitní bubliny.

Těch pár lidí, kteří dokázali ocenit poezii toho, co se dělo bankám, regulačním orgánům a ratingovým společnostem přímo pod nosem, na tom hodně vydělalo. A pokud někdo chce vydělat na sázení – ačkoli nejspíš ne v takovém měřítku – udělal by dobře, kdyby se zamyslel nad tím, co to znamená.

Podceněný Trump

Přejděme k americkým prezidentským volbám v roce 2016. Jedním z nejčastějších témat rozhovorů bylo čiré překvapení z výsledku a to, v jakém byl kontrastu s názorem establishmentu – s kurzy bookmakerů, průzkumy veřejného mínění i finančními trhy. 

Ačkoli i favorité někdy prohrávají, podobnost s neúspěchy v britských všeobecných volbách v roce 2015 a v referendu o Brexitu nevypadá náhodně. Naznačuje, že existuje skutečný problém s informačním tokem, který dodával hlavní indikátory. Je evidentní, že tyto informace neodrážely skutečné mínění voličů.

Do značné míry to má co dělat se specifickou dynamikou snahy posoudit veřejné mínění v jakýkoli daný okamžik (například v době voleb). Po volbách se hodně mluvilo o tom, do jaké míry mohly voliče – a tedy i sázkaře – zmást falešné zprávy.

Přesto je možné, že za Trumpovým neočekávaným vzestupem a úspěchem ironicky stál pocit jistoty, který voličům v současném nejistém světě nabídl – ať už v ekonomice, přistěhovalectví nebo v obraně.

Falešná zpráva je stará zpráva

O tomto tématu nepochybně vyjde několik knih a dokumentárních pořadů, v nichž se často bude vyskytovat slovo „post-pravdivý“, to se koneckonců stalo slovem roku 2016 v Oxfordském slovníku angličtiny.

Stav, v němž „objektivní fakta mají menší vliv na utváření veřejného mínění než tvrzení apelující na emoce a osobní přesvědčení.“

Falešné zprávy ale nejsou nic nového. Historie je falešných zpráv plná. Před vynálezem knihtisku mělo na psané informace monopol několik málo vhodně situovaných lidí, například mniši v klášterech. To vedlo k přirozené zaujatosti. Ale i poté, co Guttenberg přišel se svým vynálezem, se šeptanda stále šíří rychle. Vezměte si například požár Londýna v roce 1666, kdy se řeči o katolickém spiknutí šířily rychleji než plameny³, nebo nesprávné citování slov Marie Antoinetty⁴ - „Ať jedí koláče“, které vedlo k revoluci.

Potvrzovací zkreslení

Jeden z důvodů, proč se falešným zprávám tolik daří, je fakt, že naplňují naši touhu žít v místnosti plné našich vlastních ozvěn. Hledáme takové zprávy, které potvrzují správnost našeho názoru na svět. Moderní technologie to velice usnadňuje, protože každé kliknutí a celé naše chování na internetu jsou sledovány a následně jsou nám překládány informace, které vyhovují našim preferencím.

Toto potvrzovací zkreslení se může stát vražednou spirálou, která nás uvrhne do života v informačních silech. To platí zejména o základních názorech, například politických. Podobně jako politické postoje si však často odhodlaně bráníme i své názory na sport.

Pro sázkaře, kteří chtějí uspět, je v této „post-pravdivé“ době důležité zamyslet se, co mohou dělat, aby měli větší šanci získat správné informace. Základem je, že musí být sami sobě redaktorem a nezapomínat na staré dobré redakční rčení: „Pokud vám vaše matka řekne, že vás miluje, ověřte to.“

• Používejte kritické myšlení. Pravda je často někde mezi extrémními názory, takže si dávejte pozor, abyste jen jednoduše nepřijímali ty zprávy, které odrážejí vaše předchozí názory.
• Všímejte si, odkud článek a informace pocházejí. Přinesla je tisková agentura, nebo jsou původní?
• Kdykoli je to možné, opírejte se jasné údaje. Pokud to nejde, vyzkoušejte Bayesiánský přístup.
• Dávejte si pozor na hlasité mluvky; úspěch ve sportu či politice nesouvisí s úspěchem při předpovídání výsledků či voleb.
• Uvědomte si, že trhy samy o sobě jsou ovlivňovány lidskou zaujatostí, a že i to může být výhoda.
• Někdy nelze skutečnou pravdu zjistit a je to tak v pořádku.

Zdroje:

1. Forces at the Gate: Social Media’s Influence on Editorial and Production Decisions in Local Television Newsrooms (Síly u zdroje: Vliv sociálních sítí na redakční a produkční rozhodnutí v redakcích lokálních televizí)

2. How Millennials Get News: Inside the Habits of America’s First Digital Generation (Jak lidé z generace „Milleniálů“ získávají zprávy: Studie zvyků první americké digitální generace) 

3. Did Marie-Antoinette really say “Let them eat cake”? (Řekla Marie-Antoinette skutečně „Ať jedí koláče“?)

4. The Great Fire of London was Blamed on Religious Terrorism (Velký požár Londýna byl dáván za vinu náboženskému terorismu)