VIII 16, 2016
VIII 16, 2016

Využití behaviorální ekonomiky při sázení na sporty

Využití behaviorální ekonomiky při sázení na sporty
Vyjadřuje kurz skutečnou pravděpodobnost události? Uznávaná akademická publikace, kterou Dominic Cortis jednoho dne náhodou našel v knihovně, jej přivedla na nápad zjistit, proč se kurzy liší od skutečných výsledků. V tomto článku se dozvíte, jak mohou sázkaři využít behaviorální ekonomiku.

Před několika dny jsem si v knihovně všiml knihy „Misbehaving: The Making of Behavioural Economics“ (Nesprávné chování: Vznik behaviorální ekonomiky“ od Richarda H. Thalera, který je v tomto oboru uznávanou vědeckou kapacitou. Rozhodl jsem se, že je to výborné čtení na léto. Hlavním cílem této knihy je vyvrátit předpoklad tradiční ekonomiky, že jsou trhy utvářeny racionálními silami. Její čtení mě přivedlo k rozhodnutí začít se tomuto novému světu behaviorální ekonomiky věnovat. V tomto článku vám vysvětlím, jak tato myšlenka souvisí se sázením.

Hypotéza efektivního trhu

Hypotéza efektivního trhu (HET) je už celé věky široce uznávaným principem světa ekonomiky. Jednoduše řečeno, HET předpokládá, že ceny všech položek na finančních trzích jsou správné, že nikdy nejsou předražené ani příliš levné.

V kontextu sázení by HET znamenala, že kurzy představují skutečnou pravděpodobnost určitého výsledku – ovšem upravenou o bookmakerovu marži. Pokud by HET platila, nemohl by nikdo na sázení ani obchodování dlouhodobě vydělávat, nebo spíše veškeré dlouhodobé zisky by byly výsledkem štěstí a nikoli dovednosti.

Přesto bylo v mnoha případech dokázáno, že tato hypotéza neplatí. Například v průběhu celé letošní sezóny Premier League jsem mnohokrát tvrdil, že kurz Leicesteru zkrátka není správný.

Co jsou to kurzy?

Uvědomte si, že i pokud by bookmaker znal skutečnou pravděpodobnost určité události, je velmi nepravděpodobné, že by stanovil kurz zcela odlišný od konkurenčních podniků. Tím by totiž riskoval, že sázkařům umožní využít metody arbitráže, případně že nebude na trhu konkurenceschopný.

Selský rozum říká, že je-li na trhu více obchodníků, měly by být ceny blíže skutečnému odhadu. Na druhou stranu více obchodníků může znamenat větší šum.

Ve světě sázení závisí skutečná hodnota výsledku na samotném výsledku. Pokud bychom se tedy zeptali, zda „je kurz na sudá čísla správný“, bylo by třeba v rámci jednoduché analýzy vzít všechny minulé kurzy na sudá čísla a podívat se, zda jejich výskyt skutečně odpovídá 50 %. Ve světě financí je stanovení skutečné hodnoty aktiva poněkud náročnější. Proto se v akademickém výzkumu používají jako jakýsi mikrokosmos finančních trhů právě trhy sázkové.

Jak se určují sázkové kurzy

Při stanovování kurzů je především nutno odhadnout, co budou ostatní považovat za správný kurz. Výborně to lze připodobnit k soutěži, v níž se jednotlivci snaží uhádnout dvě třetiny průměru všech odhadů.

Společnost Pinnacle jednu z verzí této hry na odhady vyzkoušela a vítězným výsledkem se stalo číslo 20. Podle vysvětlení Thalera, který stejný experiment provedl pro Financial Times, používal vítěz přemýšlení druhé úrovně.

Pokud jsou všechna čísla náhodně umístěna v rozmezí od 0 do 100, je průměr 50, z čehož dvě třetiny jsou 33 (takto by argumentoval člověk uvažující na první úrovni). Pokud by však takto uvažoval každý, budou správným číslem ve skutečnosti dvě třetiny tohoto, což je 22. K takovému závěru by došel člověk přemýšlející na druhé úrovni.

Budeme-li takto pokračovat do nekonečna, dojdeme k Nashově rovnováze (najděte si na Googlu „Čistá duše“), což je v tomto případě nula. Cituji z knihy: „Pokud a pouze pokud by všichni účastníci hádali nulu, nikdo by nechtěl svůj odhad změnit“. Pro vaši informaci, když Thaler obdobnou soutěž uskutečnil pro Financial Times, bylo výherním číslem 13.

Určení poctivých kurzů

Ačkoli hlavní snahou behaviorálních ekonomů bylo vyvrátit teorii HET, předložili také možné příčiny. Zvláště podnětná mi v této knize připadá kapitola o mentálním účetnictví. To souvisí s vlastnostmi chování, které mohou omezovat, jak dobře dokážeme využívat své peníze.

Dvěmi z nich je naše obliba slev a nechuť k předraženým cenám a utopeným nákladům.  První vlastnost našeho chování spočívá v tom, že věci kupujeme proto, že jsou za dobrou cenu, a nikoli proto, že bychom je potřebovali. To vysvětluje, proč to v tolika obchodech vypadá, že mají permanentní výprodej.

Také různým způsobem vnímáme přemrštěné ceny. Paní, která vedle mě seděla při mé poslední cestě s nízkonákladovými aerolinkami, si velice ochotně zakoupila tři láhve - s obsahem jedné skleničky každá – vína po šesti eurech za kus. To vše během 3,5hodinového letu. A to si stěžovala, že alkohol v anglických pubech je strašlivě drahý.

Nu, tak drahý, jako víno na palubě letadla, určitě není. Navíc jí stačilo chvíli počkat a po přistání si za 12 euro koupil láhev velmi kvalitního vína. Přesto jí nepřipadalo jako zlodějna zaplatit v letadle šest euro za skleničku vína. Podobně můžeme mít tendenci podat sázku spíše proto, že z ní máme dobrý pocit, než že má skutečně dobrou hodnotu.

Další vlastností mentálního účetnictví jsou utopené náklady. Například pokud si někdo předplatí návštěvy v posilovně, má pak tendenci chodit tam častěji jen proto, že už za to zaplatil. Po čase nicméně počet návštěv klesne, což ukazuje, že pocit potřeby využít zaplacené peníze po čase odezní. 

Využití behaviorální ekonomiky v sázení

Z pohledu sázení je třeba k utopeným nákladům přistupovat opatrně. Řekněme například, že někdo v listopadu vsadil na první místo Manchester United v Premier League. Nemělo by to znamenat, že s ohledem na nové informace nemůže v únoru vsadit na jiný tým. Někteří moji přátelé nicméně stále nechápou, jak mohu nejprve vsadit na vítězství týmu ve skupině a později na to, že ve stejném turnaji skončí na posledním místě. Je nebezpečné více sázet jen proto, abyste získali zpět své peníze.

Co říci závěrem? Kniha „Misbehaving: The Making of Behavioural Science“ nám předkládá příběh o tom, jak ekonomická teorie dospěla do situace, kdy konečně začíná brát v úvahu, že ne všichni účastníci trhu se chovají naprosto racionálně – jsou to zkrátka lidé, zatímco těm zcela rozumným Thaler říká „ekoni“, tedy „homo economicus“. Stejně jako jeho starší kniha „Nudge“ („Šťouch“, vyšla v českém překladu) je to povinná četba pro každého, koho zajímá rozum davu, případně jeho nepřítomnost. 

psychology-openaccount-1.jpg

Informační zdroje o sázení – Abyste mohli lépe sázet

Informační zdroje o sázení společnosti Pinnacle jsou jednou z nejrozsáhlejších sbírek odborných článků a rad o sázení, jaké na internetu najdete. Zajímavé informace v ní najdou sázkaři bez ohledu na míru svých zkušeností. Naším cílem je zprostředkovat lidem znalosti, aby mohli lépe sázet.